Škola trochu jinak - aneb proč tu ještě nemáme alternativní třídu či školu

Shrňme si možnosti vzdělávání dětí třeba ve Dvoře Králové: ve Dvoře Králové nad Labem máme 4 základní školy, z nichž ani jedna v současné době není ničím výjimečná co se týče směru zvolené výuky. Pokud cítíte v některé z těchto škol změny, informujte nás - ostatní rodiče. Výjimkou je královédvorská pobočka Základní a praktické školy Diakonie Vrchlabí, která pracuje s prvky Montessori a kterou jsem do výčtu základních škol nepočítala - jedná se o školu pro děti se speciálními potřebami a výjimečný a jiný přístup je zde nezbytný. 

Může se tedy zdát, že všem rodičům ve Dvoře Králové vyhovuje směr, který se tu byl zaveden za Marie Terezie. Když překročíme hranice města Dvora Králové, už není situace tak bezvýchodná a nadějné projekty vedoucí ke vzniku soukromých škol nebo alternativních tříd s prvky jiných vzdělávacích směrů tu již vznikají a fungují. 

Co to znamená? Ne všem rodičům klasické školství vyhovuje a hledají jiné možnosti. A v dnešní době je již nacházejí nebo se díky své poptávce podílejí na jejich vzniku. Někdo potřebu změny zaznamená ještě před nástupem dítěte do povinné školní docházky, někdo až v případě, kdy dítěti klasická výuka nesedne a projevuje se to všelijak: psychickou nepohodou, opakovanými nemocemi, neochotou učit se. Skvělé je, že každý z nás, rodičů, má volbu, jak své dítě vzdělávat. Pokud se nám něco nelíbí, můžeme zvolit alternativu. Nebo si o ní zjišťovat informace a zvážit své další kroky. 

Do oka mi zrovna před týdnem padl v Trutnově plakát na sezení s Lucií Suchou-Groverovou, která má 5 dětí a 10 let je učí doma. Upřímně řečeno, nikdy jsem neuvažovala o domácím vzdělávání - chci dělat svoji práci a zvládat přitom ještě vzdělání šestiletých dvojčat mi přišlo jako týrání zaměstnaného rodiče. Ale, jak mi řekla kamarádka, „po besedě s Lucií a jejím manželem už děti do školy nedáš”. Měla pravdu.

Po zjišťování všech možností, jak se děti mohou v naší zemi vzdělávat, jsem čím dál tím méně nakloněná verzi, že si v září děti sednou do lavic klasické školy. Lucie mi totiž na svém příkladu dokázala, že já už své děti vzdělávám a není důvod, proč bych to nezvládala dále - tedy v rámci vzdělání na 1. stupni. Děti se totiž chtějí učit, pokud jim v tom škola či učitel nezačne bránit svým demotivačním systémem. Samozřejmě úspěch vzdělání na prvním stupni hodně závisí nejen na systému výuky, ale také na učiteli. I to může být jeden z důvodů, proč rodiče odebírají děti z klasických škol, které nenabízejí alternativu.

Směr, jakým se jednotlivé školy na Královédvorsku budou dále ubírat, záleží i na poptávce ze strany rodičů, potažmo dětí. Je jen na každém z nás, aby jsme si zjistili všechny dostupné informace a zvážili, jestli například Hejného metoda by právě jeho dítěti v matematice a nakonec i v jiných předmětech nepomohla k lepšímu logickému myšlení a obecně přístupu k novým informacím. 

Kateřina Sekyrková